Moderní wushu

Wushu je termín, který v překladu znamená bojové umění, nebo také válečné umění a odjakživa byl v Číně spojován s výukou bojových umění. Ačkoliv jsou čínská bojová umění častěji označována jako kungfu, správněji, by měla být pojmenována jako wushu, ale vzhledem k popularitě tohoto termínu znamenajícího mistrovství, dokonalost, nebo umění ať už v čemkoliv, se častěji používá termínu kungfu i pro samotný trénink a pojmenování této činnosti obecně.

            Přestože se termín kungfu stal světově populárním především díky filmům s tématikou čínských bojových umění a většina lidí jej neodmyslitelně spojuje právě se cvičením čínských bojových umění, termín wushu je i nadále spojován se cvičením a to především díky moderním formám taolu (cvičení stínových sestav jednotlivců, dvojic nebo skupiny), které se stávají v průběhu posledních let stále populárnějším sportem nejen v Číně, ale i po celém světě. Ano, zde je termín „sport“ na místě, neboť cvičení je založeno na dokonalém zvládnutí technik úderů, kopů a postojů, sestavených do uceleného komplexu – sestavy, která je následně prezentována cvičícím. Techniky použité v těchto sestavách vycházejí z původních sebeobranných a bojových technik různých stylů čínských bojových umění. Jsou však přizpůsobeny tak, aby na sebe při cvičení plynule navazovaly bez funkčního využití. Při cvičení jde spíš o efektnost než o praktické využití. Není zde snaha o to, aby techniky byly provedeny přesně tak, jak je vyžaduje situace v boji, nýbrž tak, aby vypadaly dobře pro oko.

            Tréninkem moderního wushu se zabývají především mladí lidé, kteří nechtějí cvičit čínské kungfu pro jeho bojovou stránku ať už v podobě intenzivního cvičení sebeobrany nebo zápasu sanshou, nebo jej cvičí jako doplňkový trénink k tradičním formám čínského kung fu. Nutno podotknout, že moderní formy wushu jsou určeny převážně pro mladší cvičící, neboť provedení technik je zpravidla velmi náročné na přesnost provedení a rychlost. Současně obsahuje moderní pojetí množství akrobatických technik, které ještě více zatraktivňují cvičení pro samotné cvičící i diváky. Moderní wushu je totiž stejně tak jako zápas sanshou jakou si univerzální soutěžní formou srovnání pro cvičící všech stylů čínského kungfu.

            Moderní wushu může cvičit souběžně s tradičními formami čínského wushu. Techniky úderů jsou převážně univerzálními technikami stejně tak jako kopy a postoje pro všechny styly čínského kungfu. Jejich provedení bylo však pro účely soutěží standardizováno, tak aby bylo objektivně hodnotitelné porotou při soutěžích. A v tom tkví podstata moderního wushu. Smyslem bylo vytvořit systém hodnocení zacvičených sestav, tak aby je bylo možné co nejobjektivněji vyhodnotit, neboť právě to, nebylo vždy v tradičním pojetí, právě pro různorodost cvičení možné. Každý prvek je tedy zapotřebí trénovat tak, jak vyžaduje standard a je žádoucí zdůraznit co nejvíce výraz jednotlivých technik.

            Aby se však úplně nevytratil duch a charakter některých specifických stylů čínského kung fu, byly sestavy „taolu“ moderního wushu rozděleny do dvou směrů. Techniky nan quan – vyjadřující jižní styly a techniky chang quan vyjadřující severní styly čínského kungfu.

            Zatímco nan quan je založen na technikách nízkých postojů, rychlých přechodů, tvrdých úderů, kopů vedených zejména do pasu a omezených prvků akrobacie, chang quan je naproti tomu založen na technikách severních stylů čínského kungfu, kde jsou dominantní rychlé a dlouhé údery, vysoké kopy a velké množství akrobatických technik.

V soutěžním provedení sestav jsou rozhodčími hodnocena kritéria provedení jednotlivých technik, celkové pojetí sestavy a choreografie, provedení předepsaných prvků (zejména akrobacie) a celkové nasazení – tedy způsob jakým cvičící sestavu zacvičí. Má se na mysli rychlost, síla do úderů a výraz cvičícího. Kritériem je dodržení některých pravidel při cvičení jako vymezení sestavy do přesně ohraničeného prostoru, oblečení a chování cvičícího, tedy jakási etika.

            Ve formách moderního wushu se cvičí jak pěstní formy, tak i cvičení se zbraněmi, přičemž se používají ortodoxní zbraně – dlouhá tyč, šavle, meč atd. Pro tyto kategorie existuje označení Nan gun (jižní dlouhá tyč), Nan dao (široká jižní šavle) nebo Jian shu (severní meč), Dao shu (severní šavle) nebo Gun shu (severní dlouhá tyč) Cvičení moderního wushu se zpravidla věnují studenti, kteří zvládli techniky některého ze stylů tradičního kungfu, ale začít s výukou moderního wushu může kdokoliv, i bez předchozích zkušeností v bojových sportech. Výbornou průpravou k tréninku je např. předchozí trénink gymnastiky.

Samotný trénink moderního wushu probíhá intenzivním opakováním základních technik postojů a jejich přechodů v kombinaci s technikami úderů a kopů (Ji ben gong). Zejména na provedení kopů jsou velké vysoké nároky, pokud se jedná o jejich výšku, rychlost a přesnost. Kromě kopů prováděných ze země jsou totiž důležité i kopy z výskoku ať už přímé nebo z různých výskoků a otoček. Právě jejich zvládnutí bývá tím nejtěžším, co moderní wushu vyžaduje. Dále se základní techniky zaměřují na prvky akrobacie – zejména přemety, salta a jiné prvky.

Trénink taolu moderního wushu je velmi náročný na roztažnost, sílu a rychlost. Vyžaduje tedy na cvičícím dobré gymnastické schopnosti. Je zapotřebí trénovat také vytrvalost, neboť sestavy jsou náročné a síly v průběhu provedení zejména v závislosti na náročnosti prvků, rychle docházejí. Cílem je zacvičit sestavu tak, aby provedení bylo po celou dobu v rychlém tempu, a aby každý prvek byl zacvičen co nejlépe. Některé náročné kombinace technik jsou mezi sebou odděleny krátkými pauzami.

V dnešní době je čínské wushu rozšířené po celém světě. Pod hlavičkou velkých světových federací jakými jsou IWUF – International Wushu Federation a Kuoshu. Stále více příznivců se zabývá cvičením některé z forem čínského wushu. Tak jak se šíří wushu za hranice Číny a roste členská základna ve národních federacích wushu v dalších zemí roste i ambice wushu stát se olympijským sportem. Čínské wushu je zařazeno na seznam horkých adeptů nový olympijský sport v roce 2020 v Londýně.

 Ve škole Hong Bao Hong Jia Quan mají studenti možnost trénovat moderní wushu v provedení Nan quan, Nan gun a Nan Dao, neboť tyto formy jsou nejblíže k tradičnímu pojetí stylu, který cvičíme.